Umělá inteligence promění pracovní trh. Webovým vývojářům dáváme do rukou revoluční nástroj

Prostřednictvím technologií se vždy snažil hledat pozitivní přidanou hodnotu pro další lidi. Nyní fascinovaně sleduje nové příležitosti, které pomalu otevírá příchod AI. Honza Sládek začínal s kódováním a programováním už jako teenager, později stál u vzniku bikesharing projektu Rekola a založil si i vlastní agenturu. V rámci firmy manGoweb, kterou spoluvlastní, před časem představil nový projekt jménem Contember. Teď už tato open source platforma pro frontendové vývojáře stojí na vlastních nohou a denně ji používají stovky webových aplikací. Díky jazykovým modelům jako ChatGPT se možnosti Contemberu významně rozšířily a Sládkův start-up se teď za pomocí investorů chystá postupně rozšířit do celé Evropy a později i Ameriky. 

Co dnes vnímáte jako první pracovní zkušenost, která nastartovala vaši kariéru?

První důležitou zkušenost jsem získal asi v 15 letech. Tehdy jsem totiž začal kódovat pro Líbímseti.cz. Přivedl mě k tomu kamarád programátor, rozhodli se tehdy spustit nové projekty v čele s blogy. Potřebovali šablony, aby blogy vypadaly dobře a splnily představy uživatelů. Takhle začala moje první kódovací brigáda v životě. Od té doby jsem už z cesty úplně neustoupil. Potom jsem si v 18 letech zařídil živnost, o dva roky později založil agenturu, a postupně vznikl manGoweb. Nyní jsme se z něj tak trochu oddělili a spustili Contember.

Vybavíte si, kdy vás vlastně začalo bavit kódování a programování?

Hned s prvním počítačem, který táta přinesl domů, když mně bylo asi 12. Měli jsme na něm nějaké hry, ale hardware nebyl příliš výkonný, takže nic nefungovalo, jak mělo. Začal jsem se zajímat, co s technologií dělat dál. Skriptovací jazyky mě fascinovaly, protože jsem viděl, že skrze ně můžu tvořit. Pak přišel internet, který působil naprosto magicky. Tehdy jsem si uvědomil, že mě ze všeho nejvíc baví něco vytvářet, a navíc tím pomáhat dalším lidem. Tahle kombinace mě při práci naplňuje dodneška.

Existuje mnoho lidí ve spřízněných oborech, kteří ke svému úspěchu nepotřebovali vysokou školu. Patříte mezi ně?

Titul nemám, i když jsem chodil na dvě různé vysoké školy. Přes dva roky jsem studoval programování na ČVUT a nakonec mi došlo, že vyloženě programování nikdy nebude mou hlavní vášní. Když jsem potom studoval management, dělo se v mém životě tolik byznysových věcí, že už jsem na školu nenacházel čas. Přednášky mě častokrát nebavily a zdálo se mi, že si to tam spousta lidí chodí jenom odsedět.

Takže jste chtěl být především pánem svého času a využívat ho pro skutečně přínosné aktivity?

Ano, ale rozhodně se nepovažuju za odpůrce formálního vzdělávání. Pracoval jsem s lidmi, včetně programátorů, kteří díky škole přinášeli do praxe vlastní přidanou hodnotu. Uměli pojmenovat věci, rozuměli problémům a nabízeli řešení. Já osobně si postupně uvědomil, že se v životě obejdu bez titulu. Šel jsem radši přímo za zkušenostmi.

POZITIVNÍ PŘÍNOS PRO OSTATNÍ

Dříve jste mimo jiné psal články pro portál Zdroják. Pro vaši kariéru bylo každopádně zásadnější setkání s Vítkem Ježkem, se kterým jste založili agenturu nebo projekt Rekola. Šlo tehdy spíš o souhru náhod, nebo dlouhodobě připravované plány?

S Vítkem jsme se potkali během druhého semestru na ČVUT. Lidi si z nás dělali legraci, že jsme si na přednášce jednou sedli vedle sebe, a potom už na žádnou další přednášku nepřišli. Potom, co si Vítek dodělal bakaláře, jsme propojili naše dosavadní pracovní aktivity a založili novou společnou firmu Clevis. Oba jsme podnikavci a shodujeme se v tom, že pomocí technologií chceme přinášet pozitivní změny. V září uběhne 10 let od založení projektu Rekola, který se postupně rozrostl do úrovně, jak ho známe dnes.

Jaké jste na začátku měli s růžovými koly plány?

Vítek se vrátil ze zahraničí, kde jezdil na sdílených kolech. Byl si jistý, že tohle bude další krok v městské dopravě. Nejprve šlo o neziskový projekt bokem, trend mikromobility přišel až o několik let později. Nasbírali jsme stará kola od kamarádů, přetřeli je narůžovo a postavili je do ulic s první verzí mobilní aplikace. Lidé si je mohli půjčovat a postupně Rekola rostla do dnešního stavu, kdy po Praze a dalších českých i slovenských městech jezdí přibližně 2 000 růžových kol. Chtěli jsme prostě po městě jezdit na kole a tohle byl ideální způsob, který se nakonec rozvinul do profesionální služby.

Šlo tedy o kombinaci něčeho, co jste sami potřebovali, a zároveň přinášelo zmíněnou pozitivní změnu.

Přesně, myslím, že tento přístup vystihuje podnikatele naší generace. Letos oslavím 35. narozeniny a všímám si, že moji vrstevníci taky řeší nápady, které jim dávají smysl a můžou přinést pozitivní hodnotu dalším lidem. Nezáleží, jestli mají velkou nebo malou firmu. Peníze se kolikrát stávají jen prostředkem, jak všechno dělat podle sebe a hlavně co nejlépe. Neslouží ale jako primární motivátor.

Dnes jste zároveň spoluvlastníkem technologického a designového studia manGoweb, které vytváří weby, e-shopy či mobilní aplikace. Posunuje se obor kupředu v podstatě na denní bázi?

Za 20 let, co se mu věnuju, se změnilo opravdu hodně. Zpočátku se web dal objednat skoro od kohokoliv – výsledek nějak fungoval a mimo vizuální stránku na něm technologicky nebylo moc co řešit. Dnes dá zabrat už první rozhodnutí, jak by se měl web vůbec postavit. Lidi, kteří problematice nerozumí, ale mají nějakou jasnější představu, se častokrát pouští na tenký led. Musí totiž slepě věřit člověku nebo firmě, co pro ně vizi zrealizuje. Podle vybraného parťáka výsledek dopadne špatně, nebo dobře. Stát se můžou všechny scénáře, protože ani většina lidí v oboru nestíhá sledovat nové trendy do míry, aby byli vždy schopni rozhodnout, jak daný projekt uchopit v celé jeho šíři.

Co všechno se dnes při tvorbě webu pro klienta musí brát v úvahu?

Zohledňují se byznysová rizika a zejména technologické aspekty. Právě ty spoustu firem brzdí. Když se rozhodnou jít do dané technologie, stojí je fakt hodně úsilí i peněz. Proto jsme vymysleli Contember – vývojářům jsme dali do rukou nástroj, kterým si můžou sami a spolehlivě stavět backend pro konkrétní typ projektů. Primárně jde o interní aplikace nebo správu obsahu. Ve výsledku tak realizaci projektů urychlujeme a zjednodušujeme. Postupně se přidávají nové funkce podle potřeb a vše může plynule pokračovat dál podle představ firmy.. Učinili jsme za vývojáře sérii rozhodnutí, se kterými můžou dál nakládat podle sebe. Spolupracujeme samozřejmě i s kolegy z manGowebu, zmínil bych například web Hey Fomo nebo nový web magazínu Respekt, který vznikl ve spolupráci s agenturou Netvor.

UMĚLÁ INTELIGENCE A NOVÉ MOŽNOSTI

Ovlivnil aktivity Contemberu příchod AI?

Když se v poslední době řekne AI, bavíme se v našem případě hlavně o takzvaných large language models. Poslední tři roky jsme intenzivně pracovali na platformě, pro kterou jsme nyní schopni generovat projekty z obecného popisu. Umělá inteligence podle zadání vygeneruje první verzi, kterou vývojář dál ladí a posouvá směrem, jakým se má projekt ubírat.

Můžete dát konkrétní příklad, jak se jazykové modely jako ChatGPT propisují do vaší práce?

Moji známí mají prodejny a půjčovny lyží. Musí tedy vést přehledný systém, do něhož si jasně poznamenají, co a komu právě půjčili. Za určitou dobu se mu musí ozvat a požádat ho, aby lyže vrátil zpět. Pro tyto účely může vzniknout komplikovaný a drahý web, který si většinou firma nechá od někoho napsat, a pak už jen doufá, že vše dopadne dobře. Contember je javascriptová platforma, co vývojářům ukáže cestu, díky které se šance na vydařený výsledek zásadně zvýší. AI ale zároveň přináší možnost, kdy si sednete v zasedačce, sepíšete zadání daného projektu a za pár minut si hotovou aplikaci můžete proklikat. Klientům pomáháme věci dotáhnout do stavu, který potřebují.

Jste nadšený z příležitostí, které teď umělá inteligence přináší?

Spíš bych řekl, že je fascinovaně pozoruju. Roky jsme se s kolegy bavili o tom, jak skvělé by jednou bylo, kdyby account v agentuře mohl jednoduše sepsat zadání, které nám aplikaci přednastaví. Když jsme se na začátku loňského prosince dozvěděli, že už něco takové jde, rovnou jsme se pustili do experimentů s ChatGPT. I když některé věci nefungovaly dokonale, viděli jsme výsledky a potenciál do budoucna. Přizpůsobili jsme tomu celý start-up a dnes prostřednictvím nového nástroje Contember Studio generujeme až 15 aplikací denně. Zjednodušeně řečeno jsme získali chytřejší technologie, které pomáhají splňovat některé úlohy rychleji a bez zapojení lidí. 

Myslíte, že se znatelně promění pracovní trh?

Ano, lidé v některých profesích nejspíš budou muset změnit svůj pracovní režim. Myslím, že s AI končí éra, kdy dotyčný dělá 30 let jednu práci dokola stejným způsobem. Svět se mění v tempu, kdy studenti vyjdou ze školy rovnou do jiného prostředí, než na jaké se roky připravovali. Nebojím se, že by práce nebyla. Ale bude úplně jiná. Domnívám se, že lidé budou dělat činnosti s vyšší přidanou hodnotou, zatímco některé rutinní úkoly za ně obstará umělá inteligence. Výzvou teď zůstává, jak rychle se společnost dokáže adaptovat.

S umělou inteligencí a nástrojem Contember Studio ostatně souvisí i nedávná investice sedmi milionů korun. Otevírá vám úplně nové možnosti?

Ano, investovali do nás Martin Drdúl, Roman Smola a Petr Ulvr z fondu Tensor Ventures. Druhým investorem se stala firma 108 Agency, náš dlouholetý klient, který firmám pronajímá sklady a velké prostory. Už dříve jsem jim líčil, co přesně umíme dělat s Contemberem. Naše vize jim dávala smysl a s příchodem ChatGPT jsme začali řešit větší spolupráci. Věděli jsme, že umělá inteligence změní spoustu věcí včetně způsobu, jakým se navrhují a vytvářejí aplikace. Contember Studio společně s ní dokáže postavit aplikaci přesně na míru s funkcemi, které potřebujete.

Stává se teď pro Contember prioritou světový trh?

Naším hlavním cílem je teď představit Contember globálně. Máme technologie, kterými umíme pomoct lidem ke spuštění webu či aplikace a následně je provozovat. Společně s Brainz se teď snažíme náš projekt představit veřejnosti v České republice a následně i mimo ni. V létě bychom se chtěli rozšířit do Evropy a později zamířit také do USA.