Klient vs. Interview: 10 tipů jak neprohrát s novináři

A ještě jedna věc všechny zmíněné spojuje. Kromě toho že si musí pravidelně čistit zuby (anebo by aspoň měli). Se stejnou pravidelností by totiž měli průběžně mluvit s novináři. Úspěšný ale může být jen takový rozhovor, který se drží základních zásad. A tudíž na scénu přichází PR specialista. On je tím, kdo klientovi rozhovor dohodí. Ale také tím, kdo jej připraví tak dobře, že těch víc rolí, hlasů a platících zákazníků díky výsledku zaručeně dostane.

1. ZNEJTE SVÉ (MEDIÁLNÍ) PUBLIKUM

Může to znít jako samozřejmost, ale každého žurnalistu a jeho médium bude o produktu nebo o osobních zkušenostech zpovídaného klienta zajímat trochu něco jiného. PR expert by měl specifika daných médií znát, svého klienta na ně upozornit a v ideálním případě mu poradit, co má v rámci svého sdělení vypíchnout.

2. DOUFEJTE V NEJLEPŠÍ, ALE PŘIPRAVTE SE NA NEJHORŠÍ

Je třeba být připraven na všechno. Novinář se může předem tvářit, že bude nejlepší kamarád a zaručeně “se nebude ptát na nic zákeřného”. To ale neznamená, že se na nic zákeřného nezeptá. A zadruhé, nemusí být zákeřný, stačí, když je důkladný. O klientovi si pak ve veřejných zdrojích najde vše, co se dá. Proto je potřeba si být vědom všech případných kostlivců ve skříni a připravit klienta tak, aby byl schopen reagovat i na nepříjemné otázky.

3. OTÁZKY PŘEDEM

PRista by měl trvat na předem zaslaných otázkách, respektive minimálně na rámcových tematických okruzích. Z nich se totiž dá nejen vyčíst leccos zaměření a úmyslech redaktora, ale také odhadnout, jak dobře je připraven a jestli náhodou neví o některém aspektu tématu více než sám zpovídaný.

4. DRŽTE SE SVÉHO TEMATICKÉHO KOPYTA

Obzvláště, pokud cílem rozhovoru není jen specifické téma, kterému klient rozumí, ale čeká se vyjádření i o obecnějším tématu. Úskalí jsou dvě. Za prvé, novinář nechápe, v čem je klient odborník a ptá se ho na nesouvisející věci. Za druhé, novinář tlačí na vyjádření k tématu, které je zajímavé pro něj, ale klient mu tolik nerozumí. V obou případech platí základní poučení: “Nemudrovat o věcech, o kterých toho vím jen málo.”

5. SLIBEM (NE)ZARMOUTÍŠ

Tomu může předejít PR expert i tím, že neslibuje novináři vzdušné zámky a něco, co není schopen splnit ani on ani klient sám. Každé téma si může najít svého ideálního redaktora, nemá smysl vnucovat novináři něco, co jej nebude zajímat nebo má potenciál jej zklamat.

6. ANI VĚTA NAVÍC

V průběhu rozhovoru je důležité neodbíhat daleko od tématu. S každou zbytečnou větou navíc je novinář nervóznější a může to ovlivnit jeho výsledný dojem. V nejhorším případě si už v průběhu interview začne představovat, kolik času bude muset strávit krácením balastu. Neklidný, tudíž nepozorný redaktor pak může vyškrtnout i celé pasáže, které ve skutečnosti obsahují pro klienta důležité sdělení.

7. AUTOR VS. AUTORIZACE

Autorizace je slovo, které novináři nemají moc rádi. Většina z nich na ni přesto u větších rozhovorů přistoupí. Žádný ale nestrpí, pokud se mu následně vrátí proškrtané interview, kde nezůstal kámen na kameni. Autorizace je o vychytání faktických nepřesností, jakmile klient svůj původní názor nějakým způsobem kontroverzně zabarví, je cesta ze šlamastyky skoro nemožná. S tím nic nezmůže ani ten sebelepší PRista.

8. LESK A BÍDA TELEVIZE

Vedení rozhovoru je o to ošemetnější před televizní kamerou. Zůstat věcný a držet se tématu platí dvojnásob u živých přenosů. Televizní reportéři potřebují dostat co nejkomplexnější obrázek dané věci v co nejmenším počtu vět. I z delších rozhovorů se totiž na obrazovku dostane jen krátká několikaminutová stopáž. 

9. ŠATY DĚLAJ ČLOVĚKA

Při natáčení je zároveň třeba myslet nejen na obsah, ale také na formu sdělení. Dle některých expertů dokonce zdaleka nejvíce záleží na tom, jak člověk vypadá. A na druhém místě je pak, jakým tónem a jakou formou informace sděluje, a až tu nejmenší váhu má sdělení samo. To jsou ale věci, které ze všeho nejlépe dokáže podchytit kvalitní mediální trénink, jedna z důležitých součástí komplexních PR služeb. 

10. NEJDŘÍV JE TRÉNINK 

Skvělým nástrojem pro mnoho klientů je zkušební rozhovor, kdy roli redaktora supluje PRista. Obzvláště, pokud je klient opravdovým trémistou a necítí se při vystupování vůbec komfortně, nebo ví, že na něj mohou při rozhovoru vyskočit opravdu nepříjemná témata, případně když je novinář známý svým nepříjemným stylem. V případě, že se dokáže PRista do role redaktora dobře vžít a bez okolků to na klienta “sypat”, ten z toho nakonec vždy bude jen těžit. 🙂